Dlouho jsem na svůj blog nepsal nic o svém životě,o tom co a jak prožívám a co řeším.Kupodivu jsem celkem v klidu.Mám hlavu plnou starostí,pokud by se to tak dalo nazvat,ale přitom nic zásadního neřeším.
Škola v Brně,nový kolektiv a plno nových přátel,mi dalo zcela jiný pohled na Svět a na život.Jsem možná trochu více svobodomyslný a možná už to trochu hraničí s tím,co bych ve svém věku mohl chtít,ale jsem zkrátka takový a nedokážu si pomoc.
Mám spousty nenaplněných snů a teď jsem dostal možnost a chci se ji chopit,než mi opět uteče.Proto nyní přemýšlím nad ZÁSADNÍ OTÁZKOU a to je privát!Ano privát je super a kdyby to vyšlo a já přemluvil naše,tak by to bylo prostě bájový(jak říká Lukšík),ale problémem nebo teda respektive tím menším zádrhelem je to,že to opět dělám kvůli klukovi.Přidávám si opět starosti a trápení,kvůli člověku,kterého znám něco málo přes měsíc,ale který mi přirostl k srdci.
Řeč je o vysokém,tmavovlasém,zelenookém a neskutečně sladkým člověkem,s kterým jsem trávil září a pořád trávím.Jsem rád,když mohu být s ním,držet se s ním za ruce.Říkat mu,že ho mám rád a lechtat ho,abych vyvolal ten jeho nádherný úsměv.Jméno zveřejňovat nebudu z důvodu,že nechci dávat v šanci lidem,co si rádi podrbou a taky to nechci zakřiknout.
Takže tenhle kluk,má teď na svém privátu volný pokoj a tak jsem si řekl,že když je mi s ním tak dobře a on chce,abych s ním byl na pokoji,tak že se zkusím optat našich.No nyní to drží na tom,že si o tom o víkendu,až přijedu domů s našima promluvím.Ale sám nějak nevím jestli to chci.Zatím mám život studenta na kolejích,co chodí po kavárnách,nákupech,raz od času si zajde s Lukšíkem a panem "Sladkým" na dobré kafe,kreslí a nemá čas se nudit.
Jasné!Životem na privátu by se toho moc nezměnilo a šlo by to k lepšímu,ale zatížím tak našim,s panem "Sladkým" to bude znamenat nejspíš něco vážnějšího a já sám teď nevím.Chci vedle něj usínat,povídat si s ním každý den o tom,jaký prožil den,moc se s ním každý večer mazlit a být s pocitem,že až se vrátím domů budu tam někoho mít a prostě znáte to.Ale tenhle kluk je zvláštní.Vyprávěl mi o jeho kamarádovi,který odmítá lásku a nějak před ní utíká.Téhož večera mi pověděl,že je asi stejný jako on.Ale,že mě má rád.Moc se zas nesněží,aby se mnou byl.Má moc práce a málo času a když už čas má,tak si nějak nevzpomene.Nejspíš ho znám krátce,abych mohl soudit a možná jsem vážně až moc povrchní.Vidím jeho skořápku,jak je sladký,milý,ale jaký je skutečně to nevím a on sám mi to řekl.
Takže jsem si vlastně nejspíš odpověděl sám!Na privát bych se optat mohl a mohl bych trochu přemlouvat,ale jestli to nevyjde,neměl bych z toho být nešťastný,jakož vím,že bych byl.Ale proč jsem teda trochu smutný.Ne moc,ale trochu z toho skleslý jsem.Ještě sice nevím výsledek,jak dopadnu u rodičů,ale volal jsem jim a žil jsem s nimi tak dlouho,že tuším negativní reakci.
Jinak zítra se chystám na vernisáž Muchy,tak se moc těším.S Lukšíkem si to užiji,protože on je zas člověk,který rozumí umění a má proto cit.Sám kreslí a přitom dělá ještě spousty jiných věcí.Jsem rád,že jsem ho poznal,je to totiž člověk od kterého se hrozně rád učím.Teď to zní,že ho vychvaluji až k nebesům,ale on takový člověk je,ikdyž je to takový kazič :D a alkoholista(to je záměrně )!No uvidíme,jak víc mě ještě zkazí v pátek no.Ale lowuji ho prostě ! :D
S našima je to v poslední době v klidu,nebo jsem spíše přišel na to,že to není moc dobré řešit to.Oni mají svoje,já přijedu na víkend a chovám se slušně,pokud o mě nestojí,ať mi jen zaplatí školu a jídlo a jsem spokojen.Až dostuduji a budu jim to moc splatit,tak začnu.Celkově jsem vlastně zjistil,že kromě toho,abych musel řešit hovadiny druhu rodinných hádek typu,že jsem něco neudělal a že o víkendu sedim až moc na notasu jsem přestal řešit.
Minulou nebo předminulou neděli jsem byl se svým bývalým přítelem.Vše probíhalo v klidu,než jsme se políbili.Celý večer jsem sice tušil,tím jak mě chválil,lichotil mi,říkal mi,jak moc mi to sluší a jak mi Brno prospělo,že mu o něco jde,ale nemyslel jsem si,že to dojde až sem.Když jsme jeli směr Kopřivnice,jeli jsme na naše dříve oblíbené místo,zastavili jsme a chvíli si povídali,pak už nějak nevím,ale dali jsme si polibek.Zprvu jsem se trochu bránil,ale i pak jsem podlehl.Hrůzou hrůzoucí bylo však to,co přišlo následovně.Odtáhl jsem se a řekl jsem,že už mám známost(tím jsem myslel pana "Sladkého") a že mi na něm záleží.To se David potom rozčiloval,že proč to tak řeším a že jde jen o to,že mezi námi vše skončilo a že neví,proč všechno tak moc řeším.Vybil tím poslední kapičky lásky,kterou jsem k němu cítil.Vyprchal ze mě duch,který pro něj,tak žil a doufal,že to skončí jako ve filmu a že mi řekne,že mě miluje.Pár dní předtím to totiž vypadalo,že to tak skutečně je.Z jeho zpráv na iboys,které obsahovali věty jako,,,miloval jsem jen tebe,,,mi přišlo,že mě chce zpátky.Ale krutá realita byla jen to,že jsem ho v tu chvíli přitahoval.Ani netušil kolik bolesti se ve mě v tu sekundu nahromadilo a kolik zlosti a lítosti jsem k němu cítil.Bylo mi ho v tu chvíli neskutečně líto...seděl tam přede mnou jen člověk,který by mě předtím nikdy nezneužil,ale teď by to udělal,člověk,který se pouze vychvaloval,kolik kluků ho chce a že on je odmítá,člověk,který mi dokázal říct,že to nic neznamená.V mojich očích se tím snížil na tolik,že jsem se uchýlil k malé lsti v podobě toho,že jsem dále pokračoval,ale pak jsem si už jen užíval pocit,kdy ve mě vzrušení upadalo a jak mě chce on.Najednou jsem věděl,že to nejsem já,kdo ze sebe v té chvíli dělal a dělá hlupáka...chytrý a rozumný člověk,kterému jsem přes rok ležel v srdci,by tohle nikdy neudělal a tak jsem prostě přestal cokoliv dělat.Řekl jsem mu,že to nechci a odvezl mě domů.To byl konec mému snu o šťastném návratu Danyho a Davida.
Pro dnešek jsem toho napísmenkoval až moc.Moje hlava si trochu ulovila,ale srdce si zatesknilo.Přeji hezky prožité podzimní dny a papa :-* puss puss


Vysoký, tmavovlasý, zelenooký, to znie dobre. Ak ti rodičia dajú súhlas, tak by si to určite mal vyskúšať. Veď za skúšku nič nedáš.
Tak nech ti to vyjde. :)