V průmyslu, jehož roční obrat činí 160 miliard dolarů vydělává něco kolem 3.300.000 Kč měsíčně, diktuje světu, co bude nosit, určuje, kdo dosáhne na přehlídková mola, má tři plně vytížené asistentky, nikdy by nepřijala nikoho tlustého, její osobnost se stala námětem Hollywoodského trháku, k obědu si nejraději dopřává mírně propečený biftek a v módní branži často dostává přívlastek nukleární. O kom je řeč? O železné lady módy, Anně Wintourové.Listopad 2009
ONA JE MÝM VZOREM
25. listopadu 2009 v 20:22 | DeluxeBoy | Fashion
V průmyslu, jehož roční obrat činí 160 miliard dolarů vydělává něco kolem 3.300.000 Kč měsíčně, diktuje světu, co bude nosit, určuje, kdo dosáhne na přehlídková mola, má tři plně vytížené asistentky, nikdy by nepřijala nikoho tlustého, její osobnost se stala námětem Hollywoodského trháku, k obědu si nejraději dopřává mírně propečený biftek a v módní branži často dostává přívlastek nukleární. O kom je řeč? O železné lady módy, Anně Wintourové.What dou you think about me?
22. listopadu 2009 v 9:04 | DeluxeBoy | Amazing DiaryTohle je častá otázka nás všech."Co si o nás asi druzí myslí?".Přemýšlel jsem nad tímto a je to podle mě blbost,pokud si můžu dovolit,to tak říct.Hned bych vám objasnil,proč udržuji takový názor.
Každý žijeme za sebe,každý jsme samostatné jednotky,pracující na vlastní životním údělu.Tahle naše otázka však funguje pouze jako želízka na celý náš život.Krotí nás a nutí nás svazovat sami sebe.Neměli bychom se tímto moc zatěžovat,protože sice je klišé,ale žijeme jen jednou a přemýšlení nad tím,co udělat,jak to udělat,aby si o mě druzí mysleli to nejlepší nám zabere polovinu času.
Nyní netvrdím,že bychom měli žít zcela impulsivně,ale relativně tak,že vše co chceme,můžeme a tak projevit vlastního ducha.Chápete?,,,Já sám s tím mám problémy,ale nemělo by tomu tak být.

Každopádně mě Antonín včera opět nakopl k tomu,že opravdu chci a chci to moc!A co? KARIÉRU,životní styl a dát lidem něco více,ale jinak než úsilím a pílí to asi nepůjde.I když mám přítele,tak se budu muset trochu uskromnit v čase stráveným s ním,nejraději bych s ním byl každou minutku,ale tento život je pro mě vzácný a podle mého strašně moc krátký.Přeji si něco dokázat,ale žvatláním asi ničeho nedosáhnu.Tak a odteďka!Musím začít pracovat.
In the midlle of street
21. listopadu 2009 v 14:45 | DeluxeBoy | Amazing DiaryAhoj kočky a kočičáci.
Po opět delší odmlce se opět ozývám,jak jinak než ve chvíli,kdy mi není psychicky moc dobře a potřebuji trošinku toho psaní.
Tak co se tedy přihodilo?Vlastně nic a přitom všechno.To je to.

V poslední době se nic neděje,alespoň nic záživného,co by dávalo mému životu smysl.AAno byl jsem teďka ve čtvrtek ve Vídni,viděl jsem krásné výstavy v Albertině a Leopoldově muzeu,sblížil jsem se tam s jednou kamarádkou ze třídy a zanakupoval jsem si.Navíc mám hodného a milého přítele,trochu jiného než jsem očekával,ale mám.Teda je trochu více jiný,ale to přejdu.Prostě i přes všechno tohle,necítím nic.Žádnou jiskru,žár,či alespoň plamínek.Kdyby jen to,ale necítím se nějak potřebný.Příští týden začínají klauzury,ale mě nepálí ani to,že bych měl kreslit.
I když,jak se si to teď tak říkám,tak bych nejspíš měl.Co jiného mi zbývá.Jsem v Brně,kde jsem se snad pohádal už s každým,jen teď jsem našel jinou spřízněnou duši,ale jinak je to na kotel.Drží mě tam pouze Ondra a Lukša,což jsou moje opory a nyní snad i Verunka.S Klárkami,,,no škoda slov!
Tak asi tak krátce no,nevím,co dále připsat,protože sám nějak nevím,kde se právě nacházím a to jak ve vztahu,ve škole,s přáteli.
Po dlouhé době jsem si opět psal s Antonínem Šimonem,je to super kluk a hodně inspirativní a vzorový člověk.Závidím mu jeho workoholismus,i když tvrdí,že není.Žije svou prací a to se mi moc líbí,radí mi obětovat pár věcí pro větší dobro a pro sebe vlastně,tak jsem o tom přemýšlel a přemýšlím.Skutečně tudyma vede cesta?Kdybych neměl Ondru,měl bych mnohem více času dělat na sobě samém a seberealizovat se,ale zase bych neměl lásku.Tak kdo mi poradí?(To je pouze řečnická otázka,ani odpověď znát asi nechci,bojím se jí.)
ZRCADLO
4. listopadu 2009 v 9:17 | DeluxeBoy | Amazing DiaryVčera večer jsem vyplodil pár řádků,jen jsem neměl šanci je sem ještě dát,tak je sem házím nyní.Snad moje řádky napsané v půl nočních hodinách dávají nějaký smysl.

Je to velmi zvláštní úkaz.Odraz v zrcadle nám mnohdy odpoví na otázky,na které třeba nenacházíme tu pravou odpověď.Odraz v zrcadle nám napoví na co jsme zapomněli.Odraz v zrcadle nám pomůže zjistit,jak jsme na tom s fyzickou krásou a jak se na nás podepsal zub času.Ano,je to velmi zvláštní.Nejhorší je však zjištění,že všechny vrásky lemující náš obličej,jsou vlastně rány po
bitvách,kde ne vždy vyjdeme jako vítězové. Pokud se však díváme pozorně vidíme,co jsme předtím neviděli.Někdy je to faleš,za kterou se schováváme,po druhé štěstí,které ukrývá nenávist,,,život je velmi složitá hra.Strategická,nelogická a hlavně bez pravidel a šťastného konce,protože poražený vždy zůstane.Ono i já,když se zadívám do svého odrazu vzpomenu si,co všechno jsem musel zažít,co prožívám a tajím to,proč se někdy přetvařuji a nedám na sobě něco znát.Ano,je to velmi zvláštní a nepochopená věc,lidi nemají totiž čas se zastavit a zamyslet se nad svými činy.Někdy je na to už příliš pozdě,ale kdo má tu šanci to ovlivnit,by se měl hodně snažit,aby jeho život našel tu správnou cestu.
bitvách,kde ne vždy vyjdeme jako vítězové. Pokud se však díváme pozorně vidíme,co jsme předtím neviděli.Někdy je to faleš,za kterou se schováváme,po druhé štěstí,které ukrývá nenávist,,,život je velmi složitá hra.Strategická,nelogická a hlavně bez pravidel a šťastného konce,protože poražený vždy zůstane.Ono i já,když se zadívám do svého odrazu vzpomenu si,co všechno jsem musel zažít,co prožívám a tajím to,proč se někdy přetvařuji a nedám na sobě něco znát.Ano,je to velmi zvláštní a nepochopená věc,lidi nemají totiž čas se zastavit a zamyslet se nad svými činy.Někdy je na to už příliš pozdě,ale kdo má tu šanci to ovlivnit,by se měl hodně snažit,aby jeho život našel tu správnou cestu.
Jak moc jsem se změnil...
4. listopadu 2009 v 9:07 | DeluxeBoy | Amazing Diary
Ještě před dvěma roky bych byl na měkko z toho,že mi kluk řekne,že mě má rád,či že jsem krásný nebo mě zavalil lichotkami.Neříkám,že nyní nejsem rád za takové projevy náklonnosti,ale před dvěma lety to byl ještě malý,naivní a nezkušený Dany.Netvrdím,že jsem už nyní v mém věku spolkl všechnu moudrost a zkušenosti světa.Jen jsem se už něco naučil a trochu vyzrál.Ono v dnešní době být bezprostředně naivní a důvěřivý je snad ta nejhorší vlastnost.Všichni vás pak využijí,neváží si vás a nebudíte žádný respekt vůči vašemu okolí.Ono existují i lidé,kteří s tímto dokážou žít,já byl jeden z nich.Žil jsem pouze ve svých snech a představách,ale je pravdou,že každý den je o něco více naučný.Někdy když se nad sebou zamyslíme,nad svým životem,nad našimi činy a pořádně se na sebe zadíváme,zjistíme,že každá ta vráska,šrám,či jizva nám něco s sebou přinesla.Teď už vím,že jsem o mnoho silnější,méně důvěřivý a jdu si pevněji za svým cílem.
Ono když zažijete tolik zklamání v takovém mladém věku,je pak lehčí se se vším porvat po svém.Každý z nás se to naučí.Někdo však má to štěstí,že to zjistí až v pozdějším věku,kdy mu nastanou problémy,,,vlastně,,,kdy je člověk skutečně připraven čelit opravdovým problémům?
Napsal jsem tento článek,protože se mi včera v mém životě opět udály nemilé příhody a nová zničující poznání.Přemýšlel jsem jen nad tím,proč mě to tak nezničilo,jako kdysi předtím.
NEVZDÁVEJ TO!
3. listopadu 2009 v 12:36 | DeluxeBoy | Gay´s life
Rozhodl jsem se napsat další článek,abych odfiltroval tu zlost.Zrovna jsem se díval na jeden z dílu pořadu Jste to,co jíte.Dříve pro byl tento pořad o něčem více a stále je.Dával mi naději,že to chci udělat,nebo čeho chci dosáhnout záleží pouze na mě.
9.díl druhé řady ve mě ale zanechal jistou zášť.Nechápu takové lidi.Přihlásí se do tohoto pořadu,aby bojovala,místo toho hned na začátku brečí a lituje se,jak se ji všichni smáli a nevím co možné.Ze své zkušenosti vím,že je to hrozné.Budiž,ale jít s tím do bojiště?
Před možná dvěma,třemi lety jsem zápasil s něčím podobným.Vlastně ne úplně stejným,akorát jsem neměl nad 100 kilo.Lidi se mi posmívali za moji tloušťku,kdyby jen lidi,kteří mě neznají,ale dokonce i rodina!Otec od Majky se mi vždycky posmíval za to,jak jsem tlustý a já jsem ho za to nesnášel,ale šíleným způsobem a pak jednou,to už přetekl pohár,jsem byl se svými spolužáky na koupališti a tam mi jedna kamarádka řekla,že jsem tlustý a smála se mi.Do dneška to ve mě zůstalo a částečně s údivem,protože ta spolužačka,co se mi tehdá posmívala nebyla zrovna nejštíhlejší a nyní drží všelijaké diety a stále si stěžuje na svoji postavu.Od chvíle co se mi to stalo jsem přestal tolik jíst tuky,začal jsem se zajímat o stravu,pravidelně cvičil a makal jsem na sobě,jak nejvíc jsem mohl,dokud si o mě okolí nezačalo myslet,že trpím poruchou příjmu potravy a to byla moje konečná.Nyní se pokouším si udržet svoji relativní hmotnost a snad už tlouštka nepřijde.Ale tím chci říct,že já jsem to zvládl ve svých 13-14 lety a lidi ve starším věku se radši litují a pojídají všechno možné,dokud je nějaká nemoc nedonutí cvičit.Myslím si,že všechno je možné,jak se říká.Ono jde o to skutečně chtít,i když to třeba trvá o trochu déle a jít si za tím.
Sám sobě si pomáhám tím,že si tyto všechny články píšu,protože si tím dodávám tu odvahu a urovnávám si myšlenky.Tímto jsem si pomohl k tomu,že nejen můžu zhubnout,pokud bych chtěl,ale i to,že jsem na škole,která pro mě velmi znamená.Jsou chvíle,kdy si říkám,že na některé věci nemám,ale je to o tom,že radši dělám věci,které mě baví,než které dělat musím,ale ani takovým věcem se nevyhnu a musím je nakonec udělat.
Takže přeji všem,kdo si jdou tvrdě za svým snem,aby se jim vše vyplnilo a oni dosáhli toho vrcholu a aby hlavně neztráceli tu naději.
PŘIHLASTE SE
3. listopadu 2009 v 12:19 | DeluxeBoy | Amazing DiaryPřihlaste se,kolik z vás si čte tyto články a myslí si,že tím,že jsem tady údajně "pomluvil Majku" chci zvýšit čtenost?Tímto chci uzavřít hádku o NIČEM!
V jednom z předchozích článků jsem psal o oslavě,kde to Majka opět rozjela a jaké si z ní beru ponaučení.
Ano napsal jsem to sem,ale jsou to pouze moje myšlenky.Veškeré články,které sem píšu jsou pouze moje osobní pocity.To co skutečně potřebuji říct druhým lidem,tak jim to řeknu do očí.Majce,jak už jsem psal,jsem to řekl,ona si z toho nic nevzala,takže její věcí.Opakuji,,,nemůžu za to,co si o ni myslí druzí,když to nechce slyšet,nebudu ji tím ubližovat.Jelikož si to přečetla sama a teď mě obviňuje neprávem z věcí,jako že chci zvýšit čtenost,nebo že ji chci pomluvit tak se ji za to už nehodlám omlouvat,protože není za co.Byl jsem k ní upřímný,tohle jsou pouze moje myšlenky a pokud budu potřebovat je zdělit,určitě to udělám!
Takže jak se mi tímto činem zvýšila čtenost? :)
Jinak se omlouvám za tento článek.Ale potřeboval jsem to.Vysvětlovat někomu něco,co nepochopí,je to samé,jako bych si to sem psal sám pro sebe!

